Rizik pro vznik požáru je mnoho a ani maximální opatrnost plnou ochranu před požárem neřeší. Vady spotřebiče, elektroinstalace či jiné skryté vady a poruchy nebo přírodní živly jsou prakticky neovlivnitelné. Nejnebezpečnější jsou případy, kdy k požáru dojde v noci, když všichni spí. V takovou chvíli navíc lidský čich není schopen kouř zaznamenat. Požárům zcela stoprocentně předcházet nemůžeme, můžeme se však dobře chránit. Riziko úmrtí či zranění při případném požáru významně omezí správně nainstalovaný kouřový detektor. Nedokáže požáru zabránit, ale včas před ním celou domácnost varuje.
Vyhláška stanovuje požadavek na vybavení nových rodinných domů a staveb určených pro bydlení zařízením autonomní detekce a signalizace požáru (obecně „hlásičem požáru“) a také přenosnými hasicími přístroji.
Podle vyhlášky musí být autonomním „hlásičem požáru“ vybaveny všechny nově postavené rodinné domy, byty, stavby ubytovacích zařízení staveniště, dále i ubytovací zařízení nebo stavby zdravotnických zařízení a sociální péče, u kterých na základě technických norem nevzniká požadavek na vybavení elektrickou požární signalizací (EPS).
Povinnost vybavit si objekt „hlásiči požáru“ se vztahuje jen na nové stavby, tedy na ty objekty, o kterých stavební úřad pravomocně rozhodne v územním řízení, udělí jim územní souhlas nebo k projektové dokumentaci získají souhlasné stanovisko orgánu státního požárního dozoru po nabytí účinnosti této vyhlášky.
Objekty schválené před 1. červencem 2008 budou muset být vybaveny „hlásiči požáru“ pouze tehdy, pokud stavba či její část projde v budoucnu rozsáhlejší stavební úpravou. Přesto doporučujeme v zájmu Vašeho bezpečí instalaci „hlásičů požáru“ i v ostatních objektech.
Podle vyhlášky musí být vybaveny autonomním „hlásičem požáru“ tyto nově navržené stavby:
Rodinný dům: Kouřový detektor musí být umístěn v části vedoucí k východu z bytu v rodinném domě, u mezonetových bytů a rodinných domů s více byty by měl být umístěn v nejvyšším místě společné chodby nebo prostoru. Jedná-li se o byt v rodinném domě s podlahovou plochou větší než 150 m2, musí být „hlásič požáru“ umístěn také v jiné vhodné části bytu.
Bytový dům: „Hlásič požáru“ musí být umístěn v každém bytě v části bytu vedoucí směrem do únikové cesty. Jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m2 či mezonetový byt, musí být další „hlásič požáru“ umístěn v jiné vhodné části bytu.
Stavba ubytovacího zařízení, u které nevzniká požadavek na vybavení elektrickou požární signalizací: „Hlásič požáru“ musí být umístěn v každém pokoji pro hosty, společných prostorech a v části vedoucí k východu z domu, pokud se nejedná o chráněnou únikovou cestu.
Stavba sociální péče, na kterou se nevztahuje požadavek na zajištění elektrickou požární signalizací: „Hlásič požáru“ musí být umístěn v každé ubytovací jednotce a v části vedoucí k východu z domu, pokud se nejedná o chráněnou únikovou cestu.
Stavba ubytovacího zařízení staveniště: „Hlásič požáru“ musí být umístěn v každém pokoji určeném pro ubytování osob a v části vedoucí k východu z ubytovacího zařízení staveniště.